Západní Tatry

Po dvou víkendech v Krkonoších jsme chtěli zas na hory, do Alp a chtěli jsme si koupit skialpy.
No a tak jsme si koupili sněžnice a jeli na Slovensko do Tater :-D… Svatavou…

Skialpy jsme po dlouhém zvažování zavrhli, jelikož se z nich stalo horké zboží, co prostě není a ty co jsou, tak za tolik, že jsme prostě řekli, že to nedáme za něco, co vytáhneme 2x za rok. Takže jako alternativu jsme zvolili sněžnice. Já mám holčičí růžové a Mára klučičí černé od firmy TSL
Tatry jsme zvolili z toho důvodu, že díky covidu se v Alpách přitvrdilo, a i očkovaní museli mít test. Na Slovensku nechtěl nikdo nic, a to asi proto, že bylo vše zavřené :-(… I to co mělo být otevřené…

Štědrý den jsme trávili s rodinou a 25.12. dopoledne vyrážíme směr D1 a Bratislava. Musím říct, že mě zarazilo, kolik lidí toho 25.12. obědvalo u Mekáče (včetně nás) :-D…
Bratislava je náš dnešní cíl, máme vybrané super místo na spaní, kousek od centra Bratislavy. Sněžení se postupně mění na déšť a když přijíždíme, leje, fouká a je 0 st. Jupííí, dovolená začíná.
Nenecháme se odradit počasím a vydáváme se směr centrum na pivo. Bohužel hned u první hospody zjišťujeme, že hospody musí být zavřené a zřejmě vzhledem k svátkům nejedou ani okýnka, to je tedy zrada… Vracíme se tedy do Svatavy a jdeme se tedy pustit do vlastních zásob.

Místo na spaní bylo klidné a v létě to musí být pecka. Z parkoviště je vidět na hrad, je to hned u vody, kde je pivovar a další hospůdky. Prostě. TOP místečko.

Adresa parkingu: 10A Viedenská cesta, 851 01 Bratislava
Cena za parking: Zdarma
Zázemí: Nic

Druhý den ráno, už alespoň neleje a tak se vydáme omrknout centrum Bratislavy. Oba jsme překvapeni, jak hezké centrum je a vážně lituji, že je to tam jak po vymření. S námi se městem potuluje pár místních a jedna skupinka turistů, jinak nikde nikdo.

Dnešní den máme naplánovaný trávit v autě a dostat se do Oravice, kde jsme si vybrali kempík. Tím, že jedeme Svatavou a nemáme zimní paket, musíme do kempu. Nemáme v nádržích vodu a jediné co je v provozu, tak topení, záchod a můžeme si něco uvařit ale neumyjeme se…
Hodně jsme spoléhali na koupačky v termálech, které mohli být otevřené, ale bohužel jen za určitých podmínek, které se zřejmě moc nevyplatili a tak vše bylo zavřeno :-(…

Po půl dni na cestě jsme se vyškrábali už celkem vysoko a se zděšením jsme jen sledovali jak klesá venkovní teplota. Když jsme cca v 18:00 h přijeli do Oravice, teploměr hlásil -20 st a Svatava přestávala topit i za jízdy… Stále jsme se nevzdávali a rozhodli se jet hledat kemp. Samozřejmě žádná dálnice k němu nevedla a po chvilce jsme usoudili, že cesta pro jedno auto po které jsme jeli není prostě bezpečná, jelikož pluh tudy jel asi naposledy loňskou zimu, totální tma, šílená kosa a opět nikde ani živáčka… Otáčíme to směr civilizace, jedeme natankovat arktickou naftu a řešíme co dál.
Nezbylo nám nic jiného než to otočit a sjet zas do ,,teplejších krajin“. Dojeli jsme do Martina a bylo jen -10 st, což bylo super :-D, jenže nebylo vhodné místo na přespání. Skončili jsme nakonec u Kauflandu, kde se v noci i přes zákaz vycházení od 20:00 h pořádala driftovačka.
Nikdo si nás sice nevšímal ale příjemné to nebylo, v tu chvíli se mi začíná stýskat po posteli doma :-D.

27.12. se budíme do mrazivého rána. Už by neměla být tak strašná zima, takže pokus č. II. Vydáváme se po stejné cestě zpět směr Oravice. Máme vytipovaný ještě kemp ve městě Dolný Kubín, je to cestou a okolí vypadalo krásně. Do kempu potřebujeme už nutně, začínám stávkovat já i Svatava, a tak jedeme tedy prvně do Kubína s obavou, že bude plno…
Kemp byl prázdný a zavřený, to se mi začíná chtít už vážně brečet.
Součástí kempu ale bylo ubytování v ,,bungalovech“ a to fungovalo. Obsazenost: 2 bungalovy z 16ti. Naštěstí jsme zastihli paní majitelku a mé zoufalství ji přesvědčilo, takže nás tam nechala. Sociálky pro obytňáky nefungovali, tak jsme dostali klíče od jednoho ,,bungalovu“, kam jsme se chodili koupat. A když se nám povedlo se připojit na el. přípojku, konečně jsme si oddechli a šli to zapít do města k okýnku se svařákem.

Adresa parkingu: 027 54 Oravská Poruba
Cena za parking: Platili jsme 15€/noc ale jak je to ofiko nevíme
Zázemí: WC, výlevka, el. přípojka dle spotřeby, my jsme dali 2€ a jelo to 2 dny a ještě zbylo.

Kubínská hoľa a Velký Choč

Stání v kempu jsme si domluvili na 2 noci. Nedaleko od kempu jsme si všimli lyžařského střediska Kubínska a tak 28.12. dopoledne popojíždíme k středisku a chceme konečně otestovat ty sněžnice :-).
Na stránkách střediska se dočítáme, že už platí i skialpinisti 5€/vstup. Část cesty je lesem a část po sjezdovce po modré.
Jenže, jelikož se nám nepovedlo zaparkovat na ofiko parkovišti, parkujeme níž a ke středisku musíme dojít, všimla jsem si skupinky lidí mizející v lese se skialpama. Jdeme za nimi, a vyhýbáme se poplatku, jelikož nastupujeme bokem.

Cesta na vrchol Kubínská hoľa (1 346 m) a zpět nám zabrala 3:15 h, dolu jsme to šli celé po červené sjezdovce. To v těch sněžnicích není moc ideální (určitě mi slezou nehty na palcích) ale lepší než se bořit do sněhu. Celkem to bylo 8 km a 635 m výškových.
Cestou dolu se dáváme do řeči s místňákem na skialpech a ten nám poradil, ať si vyběhneme na Velký Choč, který jsme měli celý den hezky před očima. Super tip, máme na zítra vyřešený program :-).

Na Velký Choč (1 611 m) se vydáváme hned dopoledne. Jako výchozí bod jsme si dali vesničku Valaská Dubová, kde parkujeme na placeném parkovišti 2€/den.
Na vrchol se vydáváme po modré ze které na Středně Poľaně přejdeme na zelenou, která vede až na vrchol. Vrchol je hodně vyhledávaný a nás překvapuje kolik lidí potkáváme.
Už téměř na začátku nazouváme sněžniče, jelikož cesta je uklouzaná a celkem příkrá. Sněžnice máme jako jediný, většina lidí má nesmeky, a nebo mačky.
My bohužel musíme sněžnice sundat těsně pod vrcholem, kde končí příjemná pěšina a začíná být cesta skalnatá, kde jsou na přidržení řetězy. Cesta je bezpečná i pro děti, jen to pekelně klouzalo :-). Takže v pohodě byl jen ten , kdo měl nesmeky.

Z Velkého Choče má být prý nejhezčí výhled na Tatry, my jsme bohužel neviděli téměř nic, a jelikož hodně fučelo, nechtěli jsme čekat, zda se mlha roztrhá.
Dolu jsme šli stejnou cestu a byl to celkem adrenalin. Vrchní část jsem sjela celou po zadku a pak jsem musela nazout sněžnice, jelikož jsem z toho válení ve sněhu byla úplně durch. Hodně lidí si nosilo pytle a nebo lopatu na sjezd a určitě toto doporučuji. Marek to celé nějak sjel po nohách :-). Kdo umí, umí…
Cesta byla celkem 10 km, 1 013 m výškových a zabralo nám to skoro 5 hodin.

V autě nastalo dilema co dál. Vyhlídky na počasí nebyly ideální, mělo začít pršet, zase jsme neměli vytipované, kde přespat a už jsme zatoužili po dlouhé horké sprše, klidném spaní a větším prostoru než který nabízí Svatava. Vydáváme se tedy směr domov.
Dojeli jsme do Uherského Hradiště, kde je sice vybudované stání pro obytňáky včetně přípojky, jenže to obsadila covid testovací buňka a bezdomovci.
Končíme tedy opět u Kauflandu. Má to i své výhody, jsou tam WC a ráno čerstvé koblížky.

Do Tater se určitě vrátíme. Za ty km co jsme najeli, by jsme sice zvládli dojet 2x do Alp a zpět, ale musíme uznat, že je to tam vážně krásné a těch možností a aktivit je opravdu strašně moc.

Kdo by se chtěl nechat více inspirovat, tak doporučuji sledovat na instáči: vaga_slovakia jsou to 2 fajn holky, co jsme potkaly na Choči a Tatry mají prochozené, takže u nich inspiraci určitě najdete :-).