Jih Sardinie

Držíme směr a jedeme po ostrově dál ve směru hodinových ručiček. Počasí bohužel stále nic moc, navíc má spadnout přes noc celkem hodně vody a my tedy řešíme kam to zapíchneme.
Hledáme bezpečné místo na spaní, ideálně mimo hory a na asfaltu (nechceme zapadnout). Není to lehké hledání, ale po pár hodinách na p4n jsme našli.

Villasimius

Kousíček od maríny jsme našli asfaltové parkoviště, kde nehrozilo že zapadneme a nebo že nás odplaví nějaká voda. Lilo vážně hodně a tak jsme byli vděční za tohle místo. Parkoviště bylo úplně plné dalších obytek, takže jsme neměli obavu asi jen my :-D…
Lilo celou noc vážně poctivě, ale ráno už to vypadalo nadějně… Přemýšlíme tedy co dál. Parking není špatný, ale žádná hitparáda to taky není. Jenže zase vše balit, hledat nové místo se nám taky nechtělo. Nechali jsme to tedy koňovi a šli na trek co jsme si našli, že tady je.

Kaktusový trail

Z maríny jsme šli na pláž Spiaggia di Capo Carbonara a od ní k vězi Torre di Porto Giunco. My jsme si tuto trasu pojmenovali jako Kaktusový trail, jelikož to bylo něco neuvěřitelného. Trasa vedla uzonkatou cestičkou mezi kaktusy s výhledem na moře. No prostě wow… Kdo tu budete, doporučuji. Trasa je lehká, celkem krátká, takže ji zvládnou i děti (vemte si tenisky, v žabkách to nebude úplně ono).
Od věže Torre di Porto Giunco jsme měli parádní výhled na moře, konečně jsme viděli těch 50 odstínů modré a mělkou lagunu Stagno di Notteri, kde se cachtají plameňáci. Od věže vede na tuto pláž už celkem pěkná cesta, tak jsme si řekli, že se tam mrkneme.

Spiaggia di Porto Giunco – zůstáváme 5 nocí

Když nás cestička od věže Torre di Porto Giunco vykopla na parkovišti u pláže Spiaggia di Porto Giunco nevěřili jsme vlastním očím. Ohromné, členité parkoviště prakticky v lesíku bylo plné obytek a panovala tady naprosto skvělá atmosféra. V tu chvíli bylo rozhodnuto, že přejíždíme sem. Navíc jsme tady potkali jednoho chlapíka z ČR, který tady na tom místě spal 5 měsíců a vše prý ok. Na nic nečekáme a letíme pro Beníka…

Příjezdová cesta na tohle parkoviště není zrovna dálnice, připomíná to spíše minové pole, ale to místo za to stojí. Chce to trpělivost a jet pomalinku. Našli jsme si svoje místečko, počasí bylo krásné a celkově krása střídá nádheru. Došlo i na první vyvalení na pláži :-D.

Zůstali jsme tady celkem 5 nocí, když počítám i ten první parking na asfaltu. V marině byla prádelna, takže jsem skočila vyprat (6 € pračka, 8 € sušička). Jednou jsme odjížděli pro vodu, na nakup a řešit odpadky do města Villasimius. U Eurospinu je fontánka a sběrný dvůr, měli jsme vše vytříděné, tak nám to tam vzali. Jinak drobné věci se dali donést do mariny. S košema na odpad je to tu celkově dost bída.

Bylo to naprosto super místo a až jsme lehce litovali, že jsme nezůstali déle… Ovšem člověk se pořád bál, aby to jinde nebylo lepší a pak už nebyl čas… Tak víme pro příště :-).

Adresa parkingu: Unnamed Road, 09049 Notteri
Cena za parking: Zdarma
Zázemí: Nic. Platí zákaz kempování (židličky, markýzy), jezdí pravidelně policie a kontrolují to.

Solanas

Po těch 5ti dnech na jednom místě si říkáme, že by se to chtělo už hnout… No, že jsme si radši nedali facku… 😀 Vyjeli jsme relativně odpoledne a místo které jsme si našli se nám nelíbilo. Vraceli jsme se tedy o kousek zpět po pobřeží, kdy jsme ze silnice viděli stát obytňáky. Celkově jsme se neposunuli o moc dál, vlastně jen o městečko vedle a oproti Villasimius to byla už bída.

Parking v Solanas je klasické parkoviště u pláže s cedulí zákaz vjezdu nad 2,8 t… No mimo sezónu je to tu tolerované, ale v sezóně pochybuji. Natož se tu vytáčet… Je tu celkem hezká pláž, ale to skoro všude. Takže osobně doporučuji vyjet dříve a dostat se dál než my :-).

Adresa parkingu: 55 Via Al Mare, 09048 Solanas
Cena za parking: Zdarma
Zázemí: Nic

Cagliari – Sant’Elena

Ve velkých městech se nevyžíváme, ale když už jsme tady, tak tam musíme. Jelikož se jedná o větší město, bojíme se nechávat Beníka někde na parkovišti na pospas osudu – zlodějům, a tak se rozhodneme pro stellplatz. Navíc se nám zase hodí servis… Vybrali jsme si tenhle lehce bokem, jelikož měl otevřeno a cena dle nás byla ok. Tenhle stellplatz není hezký :-D. Je to u hlavní silnice, a jedná se hlavně o opravdu obytek (možno nakoupit náhradní díly) a asi je tam místní i parkují. Každopádně je to za plotem, vraty, které jsou otevřené jen když je tam personál a cítili jsme se tam bezpečně. Do centra Cagliari je to cca 10 km, tak sedáme na kola a jedeme to omrknout. To že jsme celkově díky bloudění najeli 30 km nekomentuji :-D.

Jsou tady naprosto parádní cyklostezky. Z cyklostezky po pobřeží jsem úplně vyplesknutá a chvilku si připadám jak někde v Miami. Díky tomu že jsme vyjeli pozdě, cestou se až moc kochali, málo šlapali a lehce bloudili, tak jsme až do centra nedojeli :-D. Ale zase jsme si na fajn náměstíčku, které bylo lehce pod úplným centrem poseděli, dali si konečně zmrznu a Alex se vylítala s další hromadou dětí. Zpět jedeme cyklostezkou po ,,kose“ která je sice po šotolině, ale taky pěkná.

Adresa parkingu: 60 Via San Francesco, 09045 Quartu Sant’Elena
Cena za parking: 20 € /noc – hotově
Zázemí: Výlevky šedá, černá, pitná voda, užitková voda, teplá sprcha v ceně, wc, popeláky na odpad.

Jih Sardošky necháváme za sebou a směřujeme směr západ… Máme namířeno k pláži Piscinas – největší duny v Evropě. Že cesta nebude úplně hladká tušíme, ale že tam přeleštíme Beníka větvema a ještě přijdeme o jedno světýlko, to nás ani ve snu nenapadlo…